Práce v zahraničí láká hlavně odborníky a specialisty

21. 02 2017 | Ochota lidí vycestovat za prací do zahraničí je v zemích střední a východní Evropy (CEE) poměrně vysoká. Jen tři z deseti zaměstnanců v tomto regionu úplně vylučují možnost pracovat v zahraničí. Téměř polovina zaměstnaných lidí v regionu CEE deklaruje, že by byla ochotná vycestovat za prací do zahraničí, ať už na kratší dobu několika týdnů nebo měsíců, či na delší období. Na nabízenou práci jsou však náročnější. O práci v zahraničí projevují zájem v mnohem větší míře muži než ženy. Slováci spolu s Čechy upřednostňují spíše krátkodobé pracovní pobyty. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu Work Migration Abroad, který realizoval platový portál Paylab.com (v ČR zastoupený značkou Platy.cz) v 11 zemích střední a východní Evropy na vzorku 35 476 respondentů.  

Z výsledků průzkumu Paylab vyplývá, že 28 % zaměstnanců v regionu CEE by bylo ochotných pracovat v zahraničí na kratší období několika týdnů nebo měsíců. Ale necelá pětina lidí (19 %) vyslovila ochotu pracovat v zahraničí i na delší dobu než jeden rok.

Ze sledovaných států projevují největší zájem pracovat v zahraničí zaměstnanci z České republiky, Srbska, Bosny a Hercegoviny a Polska. Zatímco lidé z České republiky, podobně jako Slováci a Slovinci, preferují spíše krátkodobou práci na několik týdnů nebo měsíců, balkánské země (Srbsko, Chorvatsko a Bosna a Hercegovina) jsou mnohem víc nakloněné pracovat v zahraničí i déle než jeden rok. Zaměstnanci z Balkánu jsou mnohem ochotnější vzít jakoukoli práci, která se jim naskytne. Srbové a Bosňané se v porovnání s jinými národy nejméně obávají jazykové bariéry a nového neznámého prostředí. Naopak méně ochotní vycestovat za prací jsou obyvatelé Pobaltí (Litva, Lotyšsko a Estonsko). Jsou také náročnější na výběr nabízené práce, stejně jako na dohodnuté pracovní podmínky.

Nejvýraznějším motivátorem pro pracovní migraci je nabídka vyššího platového ohodnocení. K práci v zahraničí lidi výrazně motivují také zajímavé kariérní možnosti, příležitost získat nové pracovní zkušenosti a možnost zdokonalit se v cizím jazyce.

Mnoho lidí uvedlo, že zejména při delších pracovních pobytech by ocenili možnost vzít si do zahraničí i rodinné příslušníky. Odloučení od rodiny a známých je největší brzdou především pro mladé ve věku 25 až 44 let, u nichž je předpoklad, že mají rodiny s malými dětmi. Dalším významným faktorem, který by ulehčil rozhodování pro asi pětinu zaměstnanců, by byla pomoc zaměstnavatele s procesem přestěhování, především se záležitostmi organizačního a administrativního charakteru.

Práce v zahraničí láká především odborníky a specialisty

Zajímavým zjištěním je, že práce v zahraničí je atraktivní v o něco větší míře pro lidi s vysokoškolským vzděláním (54 %) oproti lidem s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou (45 %). Zatímco lidé s nižším stupněm vzdělání jsou méně nároční na nabízenou práci a přibližně polovina z nich by brala jakoukoli práci, jaká se jim aktuálně naskytne, převážná většina zaměstnanců s vyšším stupněm vzdělání spíš preferuje práci výlučně v oboru nebo profesi, kterou vykonávají i doma. 

O práci v zahraničí projevili zájem především ti, kteří doma pracují v oblasti informačních technologií, stavebnictví a realit, administrativních a pomocných služeb, dále v odvětví finančnictví a bankovnictví a v neposlední řadě ve zdravotnictví a v sociálních službách.

Je potřebné také zdůraznit, že zahraničí mnohem více láká skupinu zaměstnanců, kteří ve své domovské zemi mají nadprůměrný plat. Z pohledu úrovně pozice je práce v zahraničí zajímavá pro kvalifikované technické zaměstnance (53 %), nižší a střední management (54 %), ale i top manažery (52 %). 

Práce v zahraničí je atraktivní i pro starší zaměstnance

Zajímavým zjištěním je, že práce v zahraničí není jen téma pro mladé lidi. Větší ochotu cestovat za prací do zahraničí samozřejmě projevili mladí lidé do 34 let, kde by možnost pracovat za hranicemi využila více než polovina respondentů do 25 let. Ale i mezi zaměstnanci v produktivním věku od 25 do 44 let (41 %), stejně jako ve skupině 45 až 55 let (36 %) a ve skupině 55+ (31 %), hlásí poměrně velká část lidí ochotu vycestovat za prací.

Starší zaměstnanci už mají zkušenosti, často mají odrostlé děti a pracovní uplatnění v zahraničí pro ně může představovat velmi zajímavou zkušenost a vylepšení příjmu. V porovnání s mladšími ročníky se lidé ve zralejším věku také umějí lépe vyrovnat s odloučením od rodiny a přátel. Ale na druhé straně, více se u nich projevuje jazyková bariéra a mají také větší obavy z případného zhoršení zdravotního stavu v zahraničí.

Překážky pro pracovní migraci

Nejvýraznějším faktorem, který má vliv na ochotu zaměstnanců stěhovat se za prací do zahraničí, je jednoznačně dlouhodobé odloučení od přátel a známých. Tuto bariéru uvedla téměř polovina respondentů ze zemí CEE. Pro více než pětinu je překážkou komunikace v cizím jazyce a strach z neznámého prostředí. Asi 15 % respondentů také vyslovilo obavu z diskriminace a znevýhodňování na pracovišti. Jako menší problém vidí respondenti cestování (8 %) a obavy ze zhoršení zdravotního stavu v zahraničí (7 %).
 

 

 
.
Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO
 

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO